Historie

První písemná zmínka o obci je pod jménem Mladiksdorf z roku 1365, kdy ves tvořila součást třebovského panství jenž nechal zapsat Jindřich z Lipé markraběti Janu Jindřichovi.

Západně od středu obce, v oblasti Moravsko-třebovské pahorkatiny, na východním výběžku Hřebečského hřebene, se v nad mořské výšce 591 m.n.m. nachází Mladějovské hradisko (též Hradečná nebo Hausberg či Mirand). Na tomto místě stával ve 13. století rodový hrad pánů Mladějovských z Mladějova. Rod Mladějovských nebyl příliš rozvětvený a nezachovalo se o něm mnoho zpráv. V listinách se roku 1371 připomíná Václav z Mladějova, jemuž markrabě Jan propůjčil v léno Kozlovice. Roku 1372 byl Václav z Mladějova potvrzen jako zemský notář, získal Radišov a roku 1376 se již o něm píše jako o Václavu z Radišova. Mladějov mu již tehdy nepatřil, protože od roku 1365 byl spojen s panstvím Třebovským.

Roku 1408 dostal Mladějov od Heralta a Jiřího z Kunštátu právo odúmrti. Jako součást Moravskotřeovského panství byl Mladějov až ro roku 1669, kdy pozemky přešly pod správu Lichtensteinů.

V roce 1715 obec zasáhly nemoci, jako byl mor a cholera. V roce 1720 byla postavena v obci kaple sv. Trojice, která byla roku 1872 rozšířena a upravena na kostel.

Roku 1853 byl položen základní kámen trojtřídní základní školy. V roce 1890 byla vedle kostela a školy vybudována fara (v dnešní době zde sídlí Mateřská škola). O pět let později byla v obci postavena "Reiffeisenka" peněžní ústav. Současně v obci existovala malá vápenka (1935), výrobna sýrů (1911), menší elektrárna (1938), výrobna kartáčů a štětek (1930), ale i kino (1933) a tančírna. V roce 1899 byla v Mladějově vybudována železniční stanice, jenž je součástí Moravské západní dráhy na trase Prostějov - Třebovice v Čechách.

V té době měla obec asi 894 obyvatel, jejich počet až do současnosti neustále klesá. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1880 - 974 občanů.

Z rozkazu knížete Lichtensteina se roku 1813 začalo těžit u Hřebče uhlí. Kníže vlastnil dvě šachty, které byly v provozu do roku 1853. Ročně z nich bylo vytěženo    9 884 starých centů uhlí1. Od roku 1845 se začal na Hřebči těžit i lupek, který byl vyvážen i do zahraničí zejména do Maďarska, Švýcarska, Itálie, Rumuska, Rakouska, ale i do Anglie a Ameriky. Vytěžený materiál byl do Mladějova dopravován nejdříve koňskými povozy, k nimž v roce 1902 přibyla lanovka na trase Mladějov - Veksl. O dvacel let později lanovku nahradila úzkorozchodná dráha Mladějov - Hřebeč, po které se materiál vozil na menších vozech, které byly taženy lokomotivou. Těžba místního uhlí byla ukončena v roce 1965, od tohoto roku zde probíhalo vypalování lupku.

Po znárodnění byly doly i šamotový závod k 1. ledu 1950 začleněny do národního podniku Moravské šamotové a lupkové závody Velké Opatovice. Provoz šamotky i hřebečských dolů byl do roku 1971 samostatným podnikem. V souvislosti s problémy s odbytem šamotu byla v roce 1991 ukončena těžba a následně byl šamotový závod k 31. prosinci uzavřen. Dnes je na tomto místě Muzeum mladějovské průmyslové dráhy, kde mají návštěvníci možnost se svézt historickými vláčky.

Důležitým rokem byl rok 1945 a s ním spojen odsum německého obyvatelstva. Německé obyvatelsto bylo odsunuto v sedmi etapách po šedesáti až sedmdesáti osobách. Poslední němečtí obyvatelé byli odvezeni 5. srpna 1946. V následujících měsících začalo nové osidlování vesnice a také řízení o přidělování pozemků a usedlostí. Dekrety byly vydávány v Moravské Třebové. Pro Mladějov bylo vydáno 63 dekretů.

Znak obce – sv. Jiří na koni s drakem.

1 1 cent byl cca 56 kg, denní výkon byl asi 4,66 centu na osobu, denní výdělek činil cca 26 krejcarů

Mladějovské hradisko

Týn u Mladějova

Ve středověku bylo v německých listinách slovo týn častým označením pro hrad. A "týniště" / Hausberk/ pro opevněný dům na kopci.

Vznik hradu se datuje do 13. století. Vybudovali si ho jako své původní rodové sídlo páni z Mladějova. Před tím se na těchto místech nacházelo slovanské obranné hradiště zhruba z 11. 12 . století. Hrad se nacházel na vrcholu značně strmého kopce nad vsí Mladějov, která k němu patřila. Z jihu, od východu a ze severní strany bylo místo obtížně přístupné, avšak na západ od hradu, směrem nahoru úvozovou cestou se nachází hřbet převyšující kopec, na němž mladějovský hrad stál. Odtud byl hrad nejméně bránitelný, mezi oběma vrcholy se nacházela přírodní prohlubenina.

Pokud se týká zániku hradu, není vyloučeno, že byl dobyt a zpustošen při trestné výpravě Záviše z Falknštejna. Roku 1286 podlehl takovému osudu opevněný hrádek loupežného rytíře Fridricha ze Šumburku na Hřebči. Hrad Mladějov již poté obnoven nebyl.

převzato a upraveno z dostupných informačních materiálů občanů

Týn leží těsně u obce Mladějov na horském výběžku, spadajícím ostře na tři strany. Místo hradu je odděleno od Mladějovského hřbetu již dosti sesutým příkopem, který se ve své původní šíři 18 metrů zachoval jen na severní straně. Na jižní straně je tento náhrdelníkový příkop zcela zničený. Před místem hradu je úzká plocha, která pokračuje jako cesta přespříkop. Tato dlážděná cesta není původní. Hradisko samo má tvar širokého zploštělého oválu délky 63 metrů a 37 metrů průměrné šířky. Na západní přístupové straně se táhne k příkopu, za příkrou strání podél okraje hradiska, hradbová vyvýšenina, zřejmě zbytek zřícené hradby.

Částečně hustě zarostlé hradisko neposkytuje kromě četných prohlubní různých velikostí žádné zvláštnosti. V jedné velké prohlubenině lze rozeznat základy věže a  v menší a hlubší bývalou studnu. Předhradí jako obranný prvek hlavního hradu, které by zde mělo velmi účelnou polohu chybí. Hradisko rozhodně nepatří k typickým "dřevozemním" hradům z raně historické doby, ke kterým na Hřebečsku patří jen hrádek u Dlouhé Loučky. Podle dnešního stavu nevybočuje z řady mnoha dalších hradisek podobně zpustlých, ležících v širokém okolí a které prokazatelně byly kamennými pevnostmi.

převzato a upraveno z dostupných informačních materiálů občanů